Rodiče hodnotíme z pohledu dospělých – zda se o dítě starají dostatečně, případně jak často dítě navštěvují a jak jsou pro ně tyto návštěvy užitečné. Vztah a vazba s dítětem a jeho rodiči je však silná, ať jsou tito jeho blízcí schopní či neschopní jeho výchovy. Jejich kontakt může mít různé podoby a nelze jej podmiňovat pouze tím, zda jsou pro dítě „dobrými“ nebo „špatnými“, zda si to „zaslouží“ nebo „nezaslouží“.
Nepochopení práva na kontakt pak mnohdy znamená, že dítěti a rodiči bráníme v tom, aby se setkávali, aby spolu trávili čas. Izolací netrestáme však rodiče, nýbrž bereme šanci dítěti. Proto je stěžejním bodem přípravy pěstounů informovanost o biologické rodině, o potřebě udržovat s ní kontakt, nikterak jí nekonkurovat. To je hlavní úkol pěstounů, protože pouze s jejich pomocí dítě přijme tento fakt, který je důležitý pro jeho následující vývoj, pro jeho dospělý život.
Asistovaný kontakt:
Kontakt mnohdy nemůže probíhat v kruhu rodiny, a to vzhledem k velké emoční zátěži pro pěstouny, dítě i rodiče – je nutná dostatečná příprava všech zúčastněných. Velkou výhodou je dále provázení všech zúčastněných tak, aby dítě zažilo příjemnou atmosféru a aby se na další kontakt s rodičem těšilo. Naše organizace ISIS, z. s., tuto sociální službu nabízí.
Obecný postup
1) Souhlas příslušného orgánu OSPOD,
2) orientační schůzky se zájemci,
3) dohoda o službě asistovaný kontakt,
4) přípravné schůzky se zájemci + nastavení podmínek kontaktu,
5) setkání s rodičem,
6) hodnocení kontaktu.
Hlavní zásady:
1) Zájem dítěte,
2) bezpečnost kontaktů,
3) motivovanost uživatelů,
4) dodržování předem stanovených pravidel,
5) spolupráce s OSPOD,
6) individuální přístup pracovníků.
Role sociálního pracovníka:
1) Posouzení vazby mezi dítětem a rodičem,
2) určení výhod a nevýhod kontaktu,
3) specifikace účelu kontaktu, frekvence,
4) určení pravidel kontaktu,
5) vybrání vhodného místa pro kontakt,
6) zajištění pocitu bezpečí pro dítě.
Role pěstounů:
1) Příprava dítěte na kontakt,
2) mluvení o kontaktu,
3) uklidňování dítěte,
4) doprava dítěte na určené místo,
5) pomoci budování důvěry dítěte.
Role rodičů:
1) Empatie k dítěti,
2) donesení fotografie dítěte,
3) donesení vlastních fotografií z dětství,
4) trpělivost při navazování kontaktu,
5) snaha o opakovaný kontakt.
Pokud se nedaří z jakéhokoli důvodu realizovat osobní setkávání dítěte s jeho rodičem, je vhodné podporovat aspoň jejich vzájemný kontakt pomocí telefonu/skypu, dopisů. Měli jsme případ chlapce, co se týden co týden těšíval na telefon od táty z vězení….
Více info zde: